Další zajímavosti o Týnci nad Labem

Slavní týnečtí rodáci:

Vilém Heš (1860-1908): operní zpěvák světového jména, člen opery Národního divadla v Praze, Městského divadla v Hamburku a C.k.dvorní opery ve Vídni. Nositel titulu C.k.komorní pěvec. Osobní přítel Antonína Dvořáka.
Karel Mansingar (1813-1896): autor řady, slovníků a také Pojednání o pramenech labských. Bibliotékář známé italské knihovny Ambrosiana, kde založil Evropskou knihovnu. Osobní přítel polského básníka Mickiewicze.
Jaroslav Perner (1869-1947): profesor pražské univerzity a kustód Národního muzea v Praze. Pokračovatel v díle Barrandově Systéme silurien du center de la Bohéme.
Vilém Gustav Brož (1861-1915): hudební skladatel, nejlepší ve skladbách pro tamburášské soubory. Kapelník v divadlech v Mariboru,Sušaku a Tuzle.
Josef Beran (1896- 1978): hudební skladatel, interpret a pedagog. Tvůrce jedné ze tří českých houslových škol. Zakladatel Jihočeského hudebního archivu. Spisovatel literatury faktu.
Václav Beran (1908): Hudební skladatel, interpret a pedagog. Tvůrce školy violoncellové hry. Zakladatel koncertního sdružení ARS, člen Sukova kvarteta a člen Komorního sdružení Vítězslava Nováka.
Václav Šantrůček (1866 – 1931): známý český medailér.
František Hampl (1901): spisovatel, profesor katedry pedagogiky Vysoké školy ekonomické Praha. Autor rady učebnic a skript.Z poezie je známá sbírka veršů "Labe", z beletrie je to zejména románová kronika "Pernerové", soubor povídek "Dobrodružství Jaroslava Seiferta" a řada povídek např. „Mrtvý pod mlýnem".
Antonín Šolta (1855 ): literát, historik a etnograf.Vydal několik publikací na Chrudimsku.
Václav Marek (1854-1934): profesor gymnázia v Čáslavi a pak v Praze v Truhlářské ulici. Překladatel z italštiny.Přeložil např.knihu Edmonda dÁmicis „Srdce". Propagátor literatury Lužických Srbů. Za zásluhy dostal titul školní rada.
František Vondráček (1865 – 1954): učitel a lektor polštiny na Vysoké škole obchodní v Praze. Překladatel díla Orzeskové, Asnyka, Tetmajera, Žeromského, Sienkiewicze, Oszendovského a Konopnické. Básník. Vydal antologii "Květy z polských niv".
Josef Beránek: (1886-1965): redaktor "Dělnických listů" ve Vídni. Odborový předák, tajemník Ústředí báňských revírních rad.
ing. Jan Alfred Holman: filmový režisér. Známé filmy např."Minulost Jany Kosinové“, "Rukavička" a další. Režie i dokumentárního filmu "Návrat prezidenta Beneše do vlasti".
Jan Klepl: profesor, hlavní archivář spoluautor díla "Živé prameny". (spolu s Adolfem Branaldem).
Ing. Eduard Duchoslav: ředitel státní lesnické školy v Písku před II.světovou va1kou.
RNDr. Doc. Ing. Miroslav Matrka: laureát státní ceny v oboru automatizace chemie.
Antonie Josefina Janovská (1882-1959): výtvarnice, malířka a krajkářka. Členka Svazu československých výtvarných umělců. Nejlepší naše znalkyně krajek, výšivek a krojů. Soudní znalkyně zvaná ke sporům do USA,Belgie,Holandska a dalších států. Přítelkyně umělců Marie Glázrové, Eduarda Hakena, Dany Medřické a dalších.
Marie Brožková (1840-1894): matka českého básníka, slezského barda, Petra Bezruče.
Josef Vlastník (1909): vedoucí kolektivu tvůrců Československého vojenského atlasu, nositel vyznamenání "Za vynikající práci".Autor řady regionálních historických publikací.

V Týnci nad Labem žili a působili:

František Flos: spisovatel, pravděpodobně náš nejplodnější spisovatel vůbec. Psal konvenční romány, povídky, divadelní hry a dobrodružné cestopisné povídky,z nichž některé byly zfilmovány.Známé jsou zejména "Pod sluncem rovníkovým", "Z pralesů Konga", "V bažinách argentinských", "Albatros", "Supové Atlasu" a "Lovci orchidejí". Povídka "Plavčík Frantík" byla v roce 1919 vyznamenán cenou Učitelského nakladatelství. Rodák z Přelouče.
Karel Štika , hudební skladatel a pedagog.: Odborný redaktor hudební výchovy v Státním pedagogickém nakladatelství. V Týnci nad Labem působil v letech 1910 - 19l3. Rodák z Turnova.
Vojtěch Buzek: skladatel a hudební interpret i pedagog.Rodák ze Soběslavi.
Kryštof Augustin de Millern (1622-1666): Správce královského hřebčína Kladruby. Pochován v Týnci nad Labem.Pomník a hrobka.
Generalissimus Michael baron Melas : Vrchní velitel rakouských vojsk v Itálii, velký soupeř Napoleona u Marenga. V Týnci zemřel a je tu pohřben. Hrobka a pomník. Melas je nositelem Řádu Marie Theresie.
Generál Johann hrabě di Castiglioni: Velitel rakouského vojska v Itálii. Čestný občan italských měst Bolzana a Bassama.

O Týnci nad Labem psali nebo jej malovali:

Bohumil Říha: spisovatel, díla: „Čekání na krále“, „Přede mnou poklekni“ a „A zbyl jen meč“.
František Rachlík: spisovatel, díla „Oblázek".
Miroslav Ivanov: spisovatel, díla “Podivuhodné příběhy"
J.V. Hradecký: spisovatel, díla „U Křečhoře".
JUC. Fr. Vrťátko: spisovatel, díla „Český národovec inž.Jan Perner".
Dr. Sobotka: díla Kratochvílná historie měst a míst v zemích koruny Svatováclavské.
Jiránek Miloš (1875-1911 český malíř), žák M. Pitnera a V. Hynaise. Redaktor Volných směrů. Namaloval několik velkých pláten (olej) z Týnce nad Labem. Jsou v majetku Galerie pražského hradu.

Literatura o Týnci:

Bednařík K. .a kol.: Průvodce po fondech a sbírkách
Heber Franz Alexander: Böhmens Burgen, Festen und Bergschlösser R.1848 str.253-4
Mádle K.: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okrese kolínském.Praha 1897. Str.98-99.
Kosmas: Kosmova kronika česká Svoboda 1972 str.179-180
Kárník Z.: Památky revolučního hnutí Středočeského kraje, okres Kolín Praha 1973 Str.ll6 - 119
Jelínek Z.: Kolínsko 1990 Str.39,58,59,82,178,184,187,193,203,281,282,283,287, 290,297.
Schaller Jaroslaus: Topographie das Königreichs Böhmen (Elrter Theill) Chrudimer Kreis, prag und Wien 1789 Str.46-47
Schneider J.: Ročenka města Ko1ína, Privilegia tkalců týneckých Privilegia Týnce nad Labem, Str.1l9-124
Sommer Johann Gottfried: Das Königreich Böhmen statistisch - topografisch dargestell (fünfter band) Chrudimer Kreis Str.59-6l
Tůma J.: Paměti osad na Kolínsku díl II. Str 280 - 297, Týnec nad Labem 1898
Cabicar R., Dr. M. Koutský, J.Schneider, Q. M. Vyskočil, A.Satrapa: Týnec nad Labem 1930
Čermák J.: Z kroniky týneckých mlýnů
Vlastník J.: Týnecké přílabí 1977, Týnecká tvrz - Hrad 1982, Lžovice ve starodávnu 1972, Vinařice od starodávna 1991
Ing. Žmolil H. : Týnec nad Labem, 870 let města Týnec nad Labem 1980

<< zpět na historii Týnce